Černé knížky

Jak jsem psala před Vánocemi, bez knížek to prostě nejde. O Vánocích tedy rozhodně ne. A tak jsme i my pod stromečkem našli několik knížek. Jejich společným znakem byla převládající černá barva. Ač je to barva poněkud neobvyklá pro dětské knihy, rozhodně neznamená, že by příběhy v nich byly ponuré, smutné či jinak potemnělé. Naopak, jeden je hezčí než druhý a černá barva jim dodává elegantní šmrnc.

Medvěd Wrr: Po přečtení zavřít!

Začněme tou nejčernější, s černým hlavním hrdinou, malým medvědem Wrr, který uteče z poštovního balíku a v továrně na výrobu knih zachrání celý knižní svět. Jeho dobrodružství s bandou pirátů, která tento svět ohrožuje, vypráví nejen napínavý příběh, ale i nádherné celostránkové ilustrace. Chvílemi opravdu těžko říct, zda čtete příběh a k tomu koukáte na obrázky, nebo si prohlížíte obrázky a k tomu trochu čtete. Nesporné je, že se autorům Jaromíru Štejnarovi a Michalu Širokému podařilo stvořit skutečnou pastvu pro oči. Originální dobrodružství medvěda Wrr nám krásně zpestřilo poslední dny loňského roku a po té, co jsme knihu přečetli a zavřeli, padlo jasné rozhodnutí učinit o ní zápis do čtenářského deníku.

O čertovi

Knížka, kterou do nadílky vtipně přibalil Mikuláš, vypráví milý příběh čerta Florimóna, který byl vyslán na zem, aby škodil kominíkům. Na tom tedy zatím nic milého není, protože se čert zpočátku svědomitě snaží svůj úkol plnit a ve vymýšlení lumpáren je docela nápaditý. Napravení čerta přichází v zázračné době vánoční, kdy jej prokřehlého a nastydlého najde kominice Tradamila. Čert najde zalíbení nejen ve své zachránkyni, ale i v kominickém řemesle a šťastný konec je umocněn malým zázrakem Florimónova posledního čertovského kouzla. Půvabná pohádka Pavla Čecha je vyprávěna na pozadí jeho nádherných poetických ilustrací, které jemné ladění příběhu podtrhují.

Další jasný zápis do čtenářského deníku. Letos máme přečíst a zapsat knihy tři. A tou poslední, abychom drželi barvu, je:

Warren XIII. a Vševidoucí oko

Pravda tady se nám do toho trochu míchá barva červená. Ale o to jsou obrázky zajímavější. Jedinečný výtvarný styl ilustrací Willa Staehleho jednoznačně zaujme na první pohled. Mého staršího synka zaujal v knihkupectví natolik, že se na počátku třetí třídy rozhodl dobrovolně přečíst tuto více než dvousetstránkovou knihu, která jeho dosavadní čtenářské počiny převyšuje několikanásobně nejen počtem stránek, ale i složitostí slovní zásoby, kterou při čtení bohatě rozvíjíme. Neodradilo ho ani to, že si na knížku musel počkat až do Vánoc. Za svou volbou si pevně stojí. Od té doby, co knížku rozbalil, čte daleko častěji než kdy předtím. A po knize sáhne sám.

Není divu. Příběh ošklivého chlapečka Warrena, který zdědil prapodivný hotel, opravdu stojí za to. Je to napínavé čtení plné nečekaných překvapení od začátku do konce. Aby nebylo, když jde o to najít Vševidoucí oko. O tom, co to vlastně je, můžeme přemýšlet spolu s Warrenem celou knihu, neboť víme jen to, že je to poklad nesmírné hodnoty. Jeho podoba však není známa ani jemu, ani jeho tetě Annakondě, která se do rodiny přivdala jen proto, aby ho mohla získat a využít pro svou černou magii.

Napínavou honbu za pokladem zpestřuje zástup podivínských postav, které celou zápletku nápaditě zdobí, a příběh končí nečekaně velkolepě. Tak velký a tak důmylsně ukrytý poklad jsme opravdu nečekali!

A nejlepší zpráva nakonec je, že dobrodružství Warrena XIII. od Taniy del Rio má pokračování, které má zanedlouho vyjít v češtině. Černozelené…

Komentáře