Kdože si to píše?

 

Já. Jmenuji se Jitka. Píšu si, protože mě to baví.

Miluju chvíle, kdy se zabořím do měkkého gauče na terase nebo voňavých peřin, nechám plavat každodenní chaos a čekám, co ke mně přijde. Když u toho jím, jsou to obvykle moje kočky, které chtějí taky, když se usmívám, jsou to mé dvě děti, které si nevědí rady se svým volným časem, a když mám zavřené oči a skoro usínám, přichází moje Múza a hned je co dělat. Pokud tedy mezitím neusnu.

Své hotové slovní hrátky jsem se rozhodla sdílet se světem, protože jsem si jednoho krásného dne řekla, že proč by ne?

Jinak se můj dospělácký pracovní život točí kolem výuky angličtiny. Píšu si čistě pro zábavu.

Přečtěte si můj příběh
 

Kdože si to kreslí?

 

Obrázky k mým básničkám a příběhům kreslí můj milý muž Filip, který k ilustrování přišel jak slepý k houslím - to znamená, že nebýt mne, věnoval by se:

  • zahradní tvorbě a péči o naši skoro japonskou zahradu, abych mohla vymazat to „skoro“, 
  • studiu dějin britského královského námořnictva, zejména pak v období napoleonských válek,
  • bojovým uměním a boji s tyčí,
  • lepení papírových modelů středověkých hradů,
  • experimentování v kuchyni při vaření pekelně pálivých jídel
  • nebo hraní na ukulele.

Navíc i chodí do práce.

Ale co naplat. Má mě, tak teda maluje. 

Co jsme spolu napsali a nakreslili?

Začalo to složenkami - knížkami, které se dají složit z několika áčtyřek. Máme čtyři:

Poté jsme trochu ubrali na skládání, papíru a délce knížek a vytvořili minisloženky. Jsou menší, ale zase jich máme víc:

Roztomilé složenky:

Trhlé minisloženky:

Výletní minisloženky:

A vůbec nejoblíbenější jsou pohádky: